Danceradio v krizi - zkouším nízkonákladové rádio Fun One

V neděli před desátou večer mě oba Matamaři na ICQ střídavě bombardovali upoutávkou na jejich akci Language Of Trance Radio na stanici Fun One. Jelikož jsem o tomto tanečním rádiu nikdy předtím (kupodivu) neslyšel, rozhodl jsem se vypnout ve winampu náhodný výběr a zkusit si to poslechnout. A zalíbilo se mi.

Symbolem (jediného) českého tanečního rádia pro mě až donedávna bylo Danceradio, které ale bohužel poslední dobou poslouchám méně a méně :-( Od redesignu stránek a změně jinglů už to tak nějak není ono – nové rušivé jingly zařazované prakticky mezi každé dvě písničky mi vyloženě lezou krkem a do zblbnutí opakující se reklamy v podstatě znemožňují poslouchat rádio déle než dvě hodiny denně (nejvíc mě sere rapová reklama na gramec.cz). Třešínkou na dortu je pak v úterý hodinový reklamní pořad PC & Game.

Lumír Skokan se zřejmě snaží posunout Danceradio někam dál – přitáhnout nová jména (Lucca, Michal Burian, Milan Vokáč,...), nové pořady (ASOT, TATW, GDJB), expandovat do kabelových rozvodů a možná někdy v budoucnu i do normálního éteru. To by bylo chvályhodné, ale bohužel to vypadá, že na to všechno nejsou peníze. Snaha o jejich získání je potom natolik urputná (a svým způsobem zoufalá – zkusili už snad všechno včetně eshopu a placených downloadů), že mě osobně jako posluchače dost silně odpuzuje.

Fun One ve srovnání s Danceradiem nejen díky výše uvedeným expanzivním krokům vypadá jako chudý příbuzný. Minimum moderovaných pořadů, minimum mixovaných pořadů, o všechno se víceméně stará počítač pouštějící jednu skladbu za druhou (možná je to jen prázdninový režim).

Subjektivně se mi zdá, že Fun One hraje méně hitů a ještě méně hitů aktuálních, na druhou stranu se písně méně opakují. I přes den na Fun One zahrajou delší trance, zatímco na Danceradiu je to (přes den, nikoli v noci) spíš o radio editech.

Fun One příliš neexperimentuje, nic co by jen vzdáleně připomínalo r´n´b jsem zatím narozdíl od Danceradia neslyšel. Jingly jsou příjemnější a lépe se hodí mezi jednotlivé skladby – první den se mi dokonce zdálo, že tam snad ani žádné jingly moc nejsou :-)

Ještě se mi nepodařilo narazit na opravdovou reklamu, všechny upoutávky byly víceméně pouze interní (na akce nebo pořady Fun One), takže nepůsobily rušivě (hudební doprovod odpovídal zaměření rádia).

Otázkou tak zůstává, z čeho je Fun One vlastně živo? Že by SMS chat v televizní verzi rádia dokázal toto rádio zaplatit se mi moc nezdá a na neuvěřitelně zanedbaných internetových stránkách si lze přečíst jen nějaké obecné kecy.

Abyste mě správně pochopili – určitě nechci tímhle článkem šířit poselství "DR je mrtvé, ať žije Fun 1". Devadesátky s Ewou Skalickou nebo hitparády s Lubošem Novákem budu na Danceradiu poslouchat určitě dál, zrovnatak sem tam zajdu na parník nebo do Jungle. Na druhou stranu jsem zjistil, že Fun One je díky absenci reklam a rušivých jinglů pro kulisní poslech při práci vhodnější. Možnost volby je vždy příjemná.