Lunetic comeback? @ Kamikaze All Inclusive Club (6. 12. 2008) - report & video

Dva a půl měsíce se zde neobjevil žádný report z nějaké hudební akce. Jednak jsem kvůli vyššímu pracovnímu vytížení skoro nikam nechodil, jednak navštívené akce nebyly nic neobvyklého (klasické N2N, klasická Ta Magika). Sobotní akce v pražském klubu Kamikaze all inclusive slibovala bombu – návrat kompletní skupiny Lunetic po šesti letech od rozpadu.

Ne že bych jejich tvorbu nějak žral – ve své době mi poměrně dost pili krev (všechny holky měly srdce jenom pro ně a já utřel nos :-)). Na druhou stranu mi přišlo zajímavé vidět tuhletu kdysi mimořádně úspěšnou kapelu opět pohromadě a hlavně v konfrontaci s jejich odrostlými fanynkami. Vrátí se čas? Budou opět šílet? A kolik tam bude kluků – budou nad akcí ofrňovat nos, nebo to naopak budou brát jako skvělou příležitost potkat moře holek na jednom místě?

Fronta a lidé

Jestliže před lety byla společnost rozdělena v podstatě pouze na fandy a zaryté odpůrce skupiny Lunetic, dnes jsou lidé k této skupině mnohem smířlivější. Nepotkal jsem člověka, který by mi řekl "ty vole, ty jdeš na ty tragédy?", naopak každý říkal spíše něco ve smyslu "klidně bych taky šel, může to být zajímavé". Bez ohledu na pohlaví.

Kamikaze all inclusive klub zřejmě chtěl udělat Lunetikům radost, a tak nepovolil na akci předprodej vstupenek. Prostě limit 1000 lidí a na koho se nedostane, ten může jít za +- stejné peníze do spodního patra na All inclusive party s přenosem koncertu na plátno. Jelikož na pořadatelském serveru Líbímseti.cz bylo těsně před akcí přihlášeno již cca 2500 lidí, dopadlo to v praxi tak, že jsme jako správní "lunetic ultras" přišli stát do fronty zhruba hodinu před začátkem akce (tedy v 19h).

Před námi již v tu dobu mohlo být zhruba 150 lidí. Když se brány klubu ve 20h otevřely, byla před klubem fronta delší než 100 metrů, přičemž odhadem dvě třetiny tvořily ženy a dívky. Čistě mužské skupinky však nebyly zdaleka výjimkou. Věkový průměr bych odhadl tak na 22 let. Sem tam se objevila skupinka mladých nagelovaných líbímseti lidiček, ale byla jich spíše minorita (rozhodně méně než na LST Life ve Lnářích).

Šatna - jeden velký zmatek

Po zhruba 20 minutách čekání jsme se dostali vymrzlí dovnitř a přemístili se do zhruba desetiminutové fronty na šatnu. Šatna byl jeden velký zmatek a pravděpodobně jedna z největších slabin celé akce. Jednak byla umístěna v podzemí, kde probíhala all inclusive party (takže bylo nutné bodyguardům říct, že si tam jdeme jen pro věci, že tam nejdeme zdarma pít), jednak ji obsluha totálně nezvládala. Bundy se jim pomíchaly, takže byly lístečky víceméně na nic a bylo potřeba najít své svršky vlastními silami.

Drahé pití a žádná židle

Jestliže se mi zdálo vstupné 300 Kč více než rozumné (dal bych i více), dva panáky Malibu bez míry (=od oka) s dvakrát dvěma deci koly za 266 korun už mi tak košer nepřipadaly. Pohodlný a trochu od hudby odstíněný bar na patře byl zavřený a všechny židle uklizené (zřejmě z důvodu co největší kapacity klubu), takže si nebylo kam sednout. Ti šťastnější si sedli na parapet nebo ulepené schody.

Diskotéka - DJ's Beax a Bruklin

Celý comeback skupiny Lunetic byl pojat jako živé vystoupení v rámci normální diskotéky, takže jsem byl velmi zvědavý na výkon avizovaných DJů Beaxe a Bruklina. Zatímco DJ Beax má na stránkách uvedeno "RnB, HIPHOP, TRANCE aka Tiesto style, moderní MTV CLUB MUSIC" (tedy vlastně mix úplně všeho), o DJovi Bruklinovi jsem nevygooglil zhola nic. Jelikož se ani jeden z pánů nepředstavili, budu hodnotit jejich duo jako celek.

Vtipný začátek v podobě písničky Táta od skupiny Těžkej Pokondr zafungoval velmi dobře, potom se však "set" začal kazit snahou zavděčit se všem a všemu. Díky tomu se během půlhodiny asi pětkrát změnil žánr a vystřídaly se mimo jiné skladby Daniel Landa - Holky a mašiny, Code Red - 18, Divokej Bill - Plakala (disco mix), Morandi - Angels, Michal David - Ruská Máša nebo Natural - Já na to mám. Názvy r'n'b a hiphopových skladeb si vesměs nevybavuji, každopádně v první půlhodině jistě také zazněly. DJ se snažil jednotlivé skladby do sebe mixovat (zejména taneční), přestože však BPM srovnal, skladby často moc neladily. První část setu bych zhodnotil slovy "horší vesnický průměr" a těším se na komentáře v diskusi.

Nevím, jestli si DJům někdo stěžoval, nebo se jen potřebovali rozehrát, každopádně musím uznat, že se jejich výkon s postupem času začal naštěstí silně zlepšovat (a ustaly i nepovedené přechody). Před devátou se jejich rytmus ustálil na vlně r'n'b / hip hop a třebaže tuto hudbu pro tanec nevyhledávám, musím uznat, že byl set zábavný a pařit se rozhodně dalo i na ty uřvané černošské rappery. Za svůj hip hopový vrchol bych označil líbivou pecku Orion - Afterparty (z diska na disko). 

Velmi příjemné překvapení nastalo krátce po půl jedenácté, když se hudba překlopila do opravdové taneční muziky a zazněly první tóny skladby Gigi D'Agostino - This Is Something Special For You. Jako empétrojka mě to ve sluchátkách prve moc nezaujalo, ale musím uznat, že v klubu to byl opravdu solidní nářez :-) Následovaly další taneční pecky typu Dave Darell - Children 2008 nebo Faithless - Insomnia, celkem DJové vydrželi bez černé muziky zhruba hodinku. Děkuji za ní.

Poslední půlhodinka před vystoupením skupiny Lunetic byla opět ve znamení všehochuti a přípravy na uvítání skupiny. Z venkovských diskoték jsem myslím zvyklý opravdu na hodně (Vysoký jalovec, Bílá orchidej,...), ale přiznám se, že třeba písničku Stánky od Nedvědů jsem slyšel na diskotéce poprvé. Další tabu zbořeno.

A už je tu Lunetic - naživo, tvrdě, profesionálně

Vystoupení skupiny Lunetic bylo jedním slovem vydařené. Skupina přijela v dostatečném předstihu, takže nejen že dodržela orientační půlnoční čas vystoupení, ale dokonce se jeden z členů (Martin Kocián) objevil se zdravicí už zhruba hodinu předem.

Avizované živě jsem si představoval jako half-playback s elektronikou na pozadí (jako kdysi na Staroměstském náměstí a jak je ostatně pro disco akce zvykem), byl jsem však překvapen (zřejmě zcela) živou kapelou a elektrickými kytarami (zajímavé však bylo, že začali rovnou hrát a neladili půlhodiny nástroje jako většina rockových kapel). Lunetic díky tomu zněl po letech mnohem tvrději a méně podbízivě. Texty samozřejmě zůstaly stejné, bylo vidět, že se jim kluci po letech už tak trochu občas smějou.

Vystoupení trvalo nadstandardní hodinu a něco a bylo přerušené vodním křtem DVD za účasti placených pařmenek (přišla dcera V. Žilkové a slečna s umělými prsy, která byla nedávno u Krause) a ukázkami ze sólové tvorby Vaška a Martina. Zatímco Vaškovi Jelínkovi se člověk ani moc nedivil, že svého CDčka prodal jen tisíc kusů (skladba byla dost unylá), Martin Kocián předvedl rapový nářez, ze kterého byla nejedna fanynka v šoku (bylo to sice příšerné, ale ke konci si na to člověk jako já i zvykl a mělo to i nějaký rytmus a napětí). Každopádně bylo zajímavé vidět, jak se v průběhu nonLunetic skladeb nezanedbatelná část fanynek přesouvá pro něco k pití.

Celý koncert byl vhodně orámován skladbou Ať je hudba tvůj lék (na začátku zněla jinak než na konci), dále zazněly asi všechny mně známé hity (Dotyky, Chtěl bych tě líbat, Máma) plus mnohé další, které jsem neznal (fanynky ale samozřejmě ano :-)).

Začátek velkého comebacku? Spíše ne...

Z hlediska komunikace s publikem předvedl hlavně Martin Kocián s Alešem Lehkým profi výkon srovnatelný snad jen s Leošem Marešem. Bylo vidět, že si to kluci maximálně užívají a publikum taky.

Při pohledu na čtvrtého vzadu, tedy dredatého Davida Škacha, však muselo být všem jasné, že je toto vystoupení zřejmě na delší dobu poslední. DŠ si koncert odtrpěl a působil, jako kdyby si po celou dobu pečlivě odškrtával jednotlivé body smlouvy, kterou zřejmě podepsal. Možná jsem trochu zblbnutý desítkami hodin psychologie, ale pokud na pódiu po celou dobu těsně vedle sebe stojí v lehkém oblouku Vašek, Martin a Aleš, a více než metr a půl od nich stojí David, těžko to lze interpretovat jinak, než že mají kluci mezi sebou nějaký velký problém a nefunguje vše tak, jak by mělo. Má prognóza tedy je, že pokud Lunetic vstane jako fénix z popela (a jakože pro to prostor na trhu evidentně má), bude koncertovat spíše ve tříčlenném složení.

Shrnutí

Serveru Líbímseti.cz se zase jednou podařil husarský kousek. Přes určité organizační problémy zmíněné výše (přidal bych k nim ještě projekci TV Óčko během koncertu – mnohem lepší by bylo pro lidi vzadu promítat přenos určený jinak pro spodní patro!!!) se podařilo uspořádat povedenou akci a díky limitu tisíce osob nebyl sál příliš přeplněn a dalo se na něm v pohodě existovat, fandit i tančit.

Video

I tentokrát jsem se neudržel a musel jsem pro Vás natočit krátký obrazový materiál. S kamerou jsem se netahal, užijte si tedy alespoň nekvalitní video z telefonu k850i.