Markus Schulz - Prague '11 @ SaSaZu 12.2.2011: hypnotizující beaty a hlavně pastva pro oči (+ video)

V sobotu jsme s bratrem po opravdu dlouhé pauze navštívili nějakou klubovou akci. Volba padla na jednu z těch v letošním roce nejočekávanějších, a sice představení aktuálního kompilačního CD německo-amerického DJe Markuse Schulze s názvem Prague '11. Celé kompilační CD a celá party byla věnována Praze, která se tak stala teprve 6. městem světa, kterému se dostalo této cti.

Zhruba stometrová (= cca padesátiminutová) fronta před klubem SaSaZu dávala v půl jedenácté tušit, že tato akce bude opravdu velká, a že zprávy o vyprodání vstupenek nebyly jen marketingovým žvástem. Klub byl skutečně nacpaný k prasknutí, daleko více, než na oslavě narozenin Seznam.cz. Zatímco fronta před klubem se vystát ještě jakžtakž dala, v případě šatny muselo jít dobré vychování stranou – oficiální fronta se vůbec nehýbala, jedinou šancí bylo ji celou předběhnout a vyčkat si "jen" zhruba patnáctiminutovou frontu předbíhačů.

No a pak mohla pařba začít. Po DJi Wippenbergovi nastoupila zhruba ve 23:50 hlavní hvězda večera, což se pozitivně odrazilo zejména na vizuální podobě party – na světelné tabuli se začaly ukazovat pražské památky a symboly doplněné o různé (vesměs hypnotizující) efekty. Hrad, Orloj, Petřín, Vyšehrad, Muzeum, Karlův most, ale také kachličky z pražského metra nebo Jakešův prst, vedle kterého po sloupech klubu SaSaZu šplhala mimina Davida Černého. Aby toho nebylo málo, tak místo lacinně vyhlížejících GoGo a Topless tanečnic parket zdobily tanečnice v různých kostýmech.

Přestože jsem na akci šel zejména kvůli hudbě, vizuální dojem ji naprosto přebil. Hudba nebyla úplně špatná, ale podle mého skromného názoru (který jako obvykle asi nebude většinově přijat :-)) jí ublížila délka – pět a půl hodiny zkrátka nejde hrát jen hity. Markus Schulz se zřejmě rozhodl své věrné posluchače nejprve pořádně vysílit, a tak namísto známých a melodických kousků minimálně v první polovině hrál spíše méně výrazné, monotónní skladby.

Přebasovaný tech-trance v kombinaci s působivými vizuálními efekty sice přivedl zcela naplněnou halu do tranzu, ale osobně jsem čekal o něco více. Melodických kousků bylo jako šafránu a vokálů ještě méně.

Markus Schulz sliboval, že hodlá v Praze "vyprávět příběh" – v prvních třech hodinách se občas přibližoval příběhu "kopáče", který zbíječkou odstraňuje asfalt z chodníku. Hranice mezi hudbou a hlukem je bohužel velmi tenká.

Nicméně nebylo pořád jen zle, a jak je slyšet i na videu níže, tu a tam se nějaká melodičtější skladba přecejen objevila. Osobně jsem akci opustil kolem třetí hodiny ráno, z informací od těch, kteří zůstali déle, se prý postupně zvolňovalo – bohužel, vydržet až do pěti do rána jsem schopen nebyl.

Vizuál za jedna, hudba za tři. Co říci závěrem? Těším se na ATB v dubnu a na to, jak mě v diskusi roznesete na kopytech :-)