... a bude hůř - syrové drama o lůze před rokem 89 (recenze)

V úterý jsem víceméně náhodou zhlédl české drama ... a bude hůř režiséra Petra Nikolaeva. Cílem nebylo ani tak vidět tento film jako poprvé za čtyřiadvacet let navštívit letní kino :-) Pocity z filmu promítaného v Střeláku jsou však lehce rozpačité - váhám nad sdělením filmu, jeho formou i scénářem (střihem?), na druhou stranu oceňuji, že film navozuje určitou atmosféru, určitý pocit.

Letní kino na Střeleckém ostrově je úplně jiná kvalita než kamenná nebo dokonce multi kina. Příroda a výhled na noční Prahu je super. Holuby posraná umělohmotná křesla bez jakéhokoli odstupňování (vidíte hlavy před sebou), menší pokrčené plátno a všudypřítomný kouř z cigaret už méně. Na druhou stranu k takto alternativním filmům by se pohodlné křeslo v klimatizovaném sále asi příliš nehodilo, takže překvapí jen vzhledem k nabízenému komfortu relativně vysoká cena 100 Kč / lístek.

Lidí však přišlo hodně, skoro by se dalo říci, že bylo kino zaplněno tak ze tří čtvrtin. Vesměs mladí lidé okolo 20-25 let, od pohledu alternativci s dlouhými vlasy.

Film ... a bude hůř od začátku překvapí použitou 16mm kamerou. V době, kdy se snad každý pitomý televizní seriál natáčí v poměru 16:9 mě zastaralý televizní poměr 4:3 přišel jako krok vedle, samotná kvalita černobílého obrazu také moc neoslnila. Jasně, atmosféra, atmosféra, atmosféra. Určitě to působilo jinak než kdyby to bylo v barvě a HD. Na druhou stranu mi to přišlo jako zbytečná póza - vezmeme starou kameru a půjdeme točit alternativu, umění... Dle obrazů prezidenta se děj filmu odehrával někdy za Gustáva Husáka (na trůně 1975 - 1989). Opravdu se i pro toto období ještě hodí černobílá stylizace? U filmu z 2. světové války typu Spalovač mrtvol to chápu, u tohoto ani moc ne.

Film zachycuje příběh z prostředí té největší lůzy, jaká zde za dob komunismu žila (opravdu?). Cigarety, alkohol, jointy, volný sex ("dej mu, je to hodnej kluk, akorát teď byl chudák rok v krimu - tak jo"), nulová chuť pracovat a v případě hlavních hrdinů nulová péče o vlastní tělo (dnešní feťáci a bezdomovci vedle těch košťat vypadají jako modelky). Příjemným překvapením byl výběr herců, je hezké vidět taky nějaké nové tváře.

Spíše než vzpoura proti komunismu je cítit vzpoura proti společnosti jako takové, proto mě ve třetí třetině filmu hodně překvapilo, když se po několika zbytečných konfliktech s veřejnou bezpečností tři hrdinové rozhodli utéct přes hranice do ciziny. Opravdu tam na takovéto lidi čekali s otevřenou náručí? Co by tam asi tak dělali?

Výčet nelogičností tímto rozhodně nekončí. Ve skupině zhruba patnácti asociálů nikdo nemá problém zpívat velmi dobře známé anglické písně, neonacista (jako by Matáskovi z oka vypadl) nejen že v klidu popíjí s lesbičkami, ale dokonce i jde na pohřeb hrdiny z 2. světové války, letce RAF (mimochodem samotný fakt, že se válečný hrdina kamarádí s těmito asociály, mi přišel dost přitažený za vlasy). Zřejmě chybou střihu (nevylučuji, že je viníkem scénář, knižní předloha nebo má nepozornost) se občas stalo, že některý záběr neměl příčinu, určité části filmu jakoby chyběly.

Trochu problém je zjistit, co tímto filmem chtěli autoři říct. Pokud bylo cílem ukázat, jaký byl minulý režim špatný, nepodařilo se (fandit hlavním hrdinům lze obtížně).

Bez ohledu na reálnost nebo nereálnost je na filmu zajímavá atmosféra, mám rád, pokud film vzbuzuje nějaký pocit (a nejlépe když nevím jaký přesně). Tu a tam zazní vtip, tu a tam teče krev. Cenzorské nůžky ukážou několik prsou a zadků, na druhou stranu si tvůrci nezavřeli cestu na noční vysílání České televize a naturalistický ani pornografický film rozhodně nenatočili. Syrový však ano. 51%