Fantastická pařba v klubu Jungle s Lubošem Novákem

28. října 2007

Reporty z akcí

Už tomu bude skoro den, a já jsem stále plný pozitivních dojmů z jedné pro mě nejlepších party v tomto roce. A to jsem tam původně vůbec nechtěl jít, neboť okolo sedmé večerní se mi chtělo pekelně spát a skoro jsem usnul. Nicméně, vzhledem k neustálým reklamám na Danceradiu jsem se přecejen přemohl, kopnul do sebe nějaký ten čaj, nějaký ten Red Bull a že to teda půjdeme s bráchou aspoň omrknout. A že se vrátíme posledním busem.

Najít klub Jungle [čteno asi normálně "džungle"] není úplně jednoduché. Jediná informace, která z Danceradia zazněla, byla, že se klub nachází na Praze 3 (tato informace se posléze ukázala býti dezinformací). Takže nastoupil samozřejmě Seznam, Google... a kupodivu nic. Klub není v žádném vyhledávači, nevede na něj žádný odkaz, maximálně se podaří najít nějaké ty fotoreporty, ale bída s nouzí. Naštěstí existuje rádiový chat, kde se našla spřízněná duše, která poskytla nejen popis cesty, ale také adresu na webové stránky klubu. Dalo by se říci, že toto je přesně ukázka toho, jak webová propagace nemá vypadat.

Do klubu jsme se vypravili autobusem číslo 136, který nám dopřál za Ohradou nádherný výhled na Karlín, Libeň a Vysočany. Oproti doporučení jsme vystoupili už na zastávce s velmi přilehlým názvem Odlehlá. Třebaže jsme byli řekněme v rozšířeném rozšířeném centru Prahy, bylo třeba uznat, že jsme někde v prdeli. Silnice, pustiny, sem tam nějaký baráček... Jednoznačný dojem byl, že jsme kdesi na vesnici. Ale klub jsme našli bez problémů, až jsme se divili.

Zvenku klub působí poněkud prázdným a malým dojmem — vypadal jako jakýsi letní srub, jehož provoz před několika měsíci skončil. Zevnitř se ozývala velmi tlumená, ale vesměs příjemná hudba. Po zaplacení téměř směšného vstupu (50 Kč, dámy zdarma) se před námi ve 22.50 otevřel ráj plný mladých lidí, nikoli dětí (věkové rozpětí cca 17 - 20 - 28 let). O hudbu se v ten moment staral jakýsi Carl Von Richter, který v tu dobu hrál pro hrstku tancujících spíše uklidňující záležitosti typu Sunlounger - White Sand. Prostředí klubu bylo uchvacující, všude byly nějaké kmeny nebo palmové větve. Iluze jungle poměrně zdařilá, světelné efekty standardní, videoprojekce bez VJe, místa k sezení relativně dost pro všechny. V jednom hloučku se kluci bavili o hard-trancových remixech konvenčních rádiových hitů. Neuvěřitelné.

První dvě mínus klubu na sebe nenechala dlouho čekat. Ani po důkladném ohledání všech prostor se nám nepodařilo vyvrátit informaci, že klub ani v těchto mrazivých měsících nemá šatnu. Nenosíme žádné drahé hadry, takže jsme po zralé úvaze šatnu založili za jednou pohodlnou sedačkou s vírou, že nazpátek nepůjdeme v tričku. Potřeba číslo dvě čekala na baru, druhé slabině klubu. Po zhruba deseti minutách marného čekání jsme boj o pozici ve frontě vzdali a šli si zatím někam sednout. Bar je bohužel poddimenzovaný, klidně by se uživily tři takové.

Když jsme tak seděli, zaposlouchali jsme se do DJského umění Carl von Richtera. Ani po opuštění vyloženě poslechových skladeb nebyl výběr úplně špatný, prakticky se vždy střídala jedna aktuálnější skladba s nějakou vzpomínkovou — z těch známějších zazněl například Bob Sinclar - Love Generation, DJ Visage - Schumacher, nebo DJ Tiesto - He's a pirate. Chvílemi se mě zmocňovaly pocity podobné jako ve Lnářích a nebylo to jen výběrem skladeb. Po chvíli bedlivého pozorování se bohužel ukázalo, že král je nahý. Carl von Richter bohužel neumí mixovat. Většinu přechodů provedl pouze přes šavli, a když se občas přecejen pokusil o nějaký ten mix, beaty se mu tloukly až z toho bolely uši.

V podstatě trapas z mého pohledu nastal kolem 23.15, kdy se Carl von Richter na třesoucí se židli pokusil získat sympatie minoritních posluchačů sladbou Julian Taylor feat. Annika - It's So True (Škoda Fabia Moodfilm Edit). A to jsme krátce předtím chtěli jít na parket! No ještěže jsme to neudělali, protože po reklamě na škodovku následoval ještě esohit Juanes - La Camisa Negra a Kaoma - Lambada. To mi taky nesedlo. Nicméně lidi kupodivu tyto příšernosti na parket spíš vyhnaly, takže jsem se aspoň na baru probojoval k nápoji Tequila Sunrise. Příprava se sice obešla bez obřadného míchání v šejkru, ale obsluha byla milá a co bych taky nechtěl za 85 korun, že?

Nicméně toto by měl být pozitivní report na fantastickou pařbu, že? Tak ta právě v momentě dopití onoho drinku začala. Po půl dvanácté totiž nastoupil na scénu Luboš Novák (zajímavý rozhovor), který je jednak jedním ze čtyřech čtenářů upoutávek na TV Nova (musím se vždycky smát, když jeho chobotnatý hlas čte upoutávky třeba na Ordinaci :-D) a hlavně — jednou z největších tanečních ikon české scény. Do klubu dovezl kufr pořádné taneční muziky, a tak 2 HOT LIVE mohlo začít.

Kompletní tracklist zhruba tříhodinového setu určitě dohromady nedám, a to ze dvou důvodů – zaprvé jsem úplně všechny skladby neznal, zadruhé jsem byl celou dobu víceméně v tranzu (uteklo to subjektivně rychleji než zahřívací půlhodinka s Carl von Richterem). Nicméně základní momenty, byť asi v nechronologickém pořadí, do kupy dám.

Prvním výrazným vrcholem večera byla skladba Paul van Dyk - World in my Eyes, která se nachází na bonusovém CD k Dykově aktuálnímu albu In Between. Na skladbě zaujme Paulův zpěv, pocit podobný skladbě Another Way a policejní houkačky, které Luboš Novák asi trochu stáhnul, protože oproti warezové verzi nepůsobily tak rušivě.

Chvíli na to zazněla Hymna Danceradia (text). Pokud to Luboš Novák prezentuje jako určitou reakci na Veronu Petera Fidera, je to v pořádku, v této konkurenci skladba obstojí. Nicméně jako hymna Danceradia mi to přijde přecejen poněkud slabé — text Pavla Cmírala není nic moc, hudební základ je vykradený z Filo & Peri - Anthem a dalších současných tanečních hitů. Zpěv Ewy Skalické není zlý, ale přecejen její angažmá v naivní 90's skupině Pussy ji pro tyto účely trochu znevýhodňuje. Ale což, pařili jsme na to taky, teda alespoň do doby, než poprvé vypověděl službu zesilovač. Za noc se to stalo asi 5x, je to poměrně nepříjemné. Bylo by dobré s tím něco udělat.

O příjemné uvolnění se po čase postarala skladba Snow Patrol - Shut Your Eyes (First State Bootleg), kterou Luboš Novák opatřil sloganem Znáte z ASOT. Tento večer byl LN vůbec docela povídavý a zatímco na posledním parníku DR si dovolil tak maximálně zanadávat na soudruhy z policejní hlídky, kteří přijeli party předčasně ukončit, tentokrát si s gustem několikrát zanadával i na zasraná terestrická rádia, která nám podobnou taneční muziku v Čechách nikdy nezahrají. Dlužno dodat, že měl pravdu.

Kromě aktuálních převážně tranceových hitů byly zařazeny i některé vzpomínky na devadesátá léta (např. Haddaway - What is Love?), nicméně těchto hitů nebylo nikterak mnoho, takže v pohodě. U skladby F/X - Love Freedom Tolerance (2001) se zavzpomínalo na zřícení dvou hnusných baráků v NY a dojemně se provolávala potřeba těchto tří věcí (lásky, svobody a tolerance) ve společenosti.

Samozřejmě se skoro pravidělně ozývaly i klasické hlášky 3 - 2 - 1 - TUNEL! a úplně nakonec Luboš Novák zařadil opětovně Danceradio Anthem. Jeho původní myšlenka — zapařit na tuto skladbu společně s námi — dopadla tak nějak napůl. Společensky a asi i jinak unavený Luboš Novák se na taneční parket s nezbytnou cigaretou sice nakonec nějak dobelhal, ale místo pořádného odvazu z toho zbylo jen jakési kývání mimo rytmus.

Njn, všichni stárneme :-D Každopádně, bylo to skvělé a za měsíc (23. listopadu 2007 kvůli DJ Tiestovi byla akce v Jungli posunuta na 7. 12. 2007) jsem v Jungli opět jako na koni...

Improvizovaná šatna zafungovala bez problému, takže jsme okolo třetí ranní (kdy se opět změnil DJ) vydali na cestu domů oděni. Pozitivním zjištěním bylo, že i když v tuto brzkou ranní hodinu nejede z Odlehlé žádný autobus, máme to domů jen asi 40 minut rychlejší chůze. Jo a vodka + red bull vyjde asi na 65 + 40 Kč.

Publikováno dne 28. 10. 2007 v kategorii Reporty z akcí Odhadnutá klíčová slova BETA: luboš novak | klub | jungle | DJ Luboš Novák | Klub Jungle | tolerance | džungle | f/x | praha
Mohlo by Vás zajímat BETA: Pražský klub Jungle má nové stránky a akce na podzim

O kategorii Reporty z akcí

Návštěvy klubů a diskoték patřily a stále patří k mému životnímu stylu, a jelikož příznivců opravdové taneční muziky již zdaleka není tolik jako za mých mladších let, existuje právě tato kategorie s reporty z mnou navštívených akcí. Cílem není jen zviditelnit a propagovat zajímavé události taneční scény, ale také poskytnout interpretům (DJům) a provozovatelům klubů zpětnou vazbu a podněty k zamyšlení nebo zlepšení.

Komentáře k článku

Wewe (dne 13. 03. 2008 v 14.24)
Halo, halo, ten klub Jungle by ti mal platiť za reklamu...
Dnes som ti to tu trochu prevetrala, ale vidím, že sa konečne venuješ svojmu blogu , konečne realizuješ svoje plány...

Přidat vlastní komentář:
Jméno:
E-mail:
Sledovat diskusi:
Web:
Kontrolní kód:

Komentáře jsou v prvé řadě určeny ke kladení dotazů k tématu, upozornění na chybu, rozšíření obsahu článku a vůbec ke zpětné reakci na obsah těchto stránek. Mé reakce jsou barevně odlišeny.

V současné době není umožněno vkládat HTML tagy - pokud vložíte HTML kód, bude převeden na entity. K Vašemu komentáři se do databáze uloží čas vložení a Vaše aktuální IP adresa (54.198.104.202). IP adresa se nebude zobrazovat čtenářům, nicméně v případě, že bude Váš odkaz shledán právně závadným, může být Vaše IP adresa předána příslušným státním orgánům. Emailové adresy jsou ochráněny před běžnými spam roboty.

© Marek Demčák 2007 - 2018
Všechna práva dle Autorského zákona (č. 121/2000 Sb.) vyhrazena.