Film Normal - tak trochu jako CD od Paris Hilton... (recenze)

Současnou nabídku filmů v kinech lze nejlépe popsat slovem bída. Většinu filmů jsme s přítelkyní zamítli už díky názvu nebo traileru, a ty, které tímto jednoduchým filtrem spíše náhodou prošly (Nouzový východ, Až tak moc tě nežere,..), mi stejně ani za krátkou recenzi nestály. Thriller Normal měl být dle ukázek a předběžných ohlasů v tisku letošním prvním pořádným (normálním) filmem. Filmem, na který jsem šel opravdu s tím, že ho chci vidět, a ne jen jít do kina na tu nejmenší blbost.

Nic nového pod sluncem

Děj filmu kupodivu příliš zajímavý ani napínavý není. Díky retrospektivnímu povídání už dopředu víme, jak vše dopadne, kdo bude zabit a kdo přežije. V žánru thriller se moc nevyznám, nicméně pokud se mám u nějakého filmu bát, je pro mě retrospektiva dost velkou překážkou. Ústřední téma "advokát obhajující vraha s takovou vervou, že z toho zblbne" a vyslovení otázky, zda trestat vraždu vraždou (zejména byla-li spáchána duševně nemocným člověkem), již nemá moc co nabídnout, zejména existuje-li mnohem působivější a méně navoněný Krátký film o zabíjení.

Nekrofilní pedofil? Nevěřím

Film z velké míry sází na jméno Dagmar Havlové v jedné z hlavních rolí, ale abych se přiznal, těžko bych si vzpomněl na nějakou významnou scénu. Ne že by hrála nějak zvlášť blbě (pominu-li kritizovaný divadelní přednes, který jsem bral trochu jako cílenou srandu), ale ve své podstatě byla její postava pro děj nadbytečná a prostoru podle toho po právu dostala minimum. Advokát v podobě neznámého Pavla Gajdoše vzdáleně připomínal Komisaře Rexe, ale uvěřitelný byl. Méně uvěřitelný však byl Milan Kňažko, kterému jsem nekrofilní pedofilii neuvěřil ani poté, co odříkal několik odstavců rádoby šokujících vět (bylo to asi tak uvěřitelné jako texty Supercroo). Působilo to zkrátka spíše komicky než hrůzostrašně.

Trochu naturalismu

Další sázka padla na vizuální stránku filmu. Filmaři ukázali na jedné straně cit pro detail a nápaditost v zobrazení chvějícího se zkrvaveného psa, na druhou stranu silně barevně upravená scéna doplněná zbytečnými krysami a občasné zpomalené záběry neměly daleko do slova kýč.

Kvalitní hudba bez nápadu

Hudba Jana P. Muchowa byla technicky naprosto dokonalá (ve scéně v bordelu bylo možná až příliš mnoho filtrů a znělo to lehce překombinovaně), ale chyběl jí bohužel motiv. Zkrátka a dobře, může hrát klidně celý orchestr, ale když nemá pořádně co, nefunguje to (Walter Kraft odvedl pro Sněženky mnohem lepší práci a vystačil si víceméně s jednou "kytarou").

Jen pro fandy

Normal bych doporučil pouze fandům českého filmu, popř. jednotlivých protagonistů. Částečně lze film doporučit také milovníkům absurdního humoru, ale jinak ani moc ne. Film je ukázkou toho, že pro úspěch nestačí jen velká jména a používání osvědčených postupů a nejmodernější techniky. Důležitý je nápad, a ten filmu do značné míry chyběl podobně jako v titulku zmíněném hudebním pokusu Paris Hilton. 40%